1. Musím dělat po ásanách relaxaci?
Většina lidí, kteří s jógou začínají, se domnívá, že „to ležení“ na konci cvičení je bezúčelné a zbytečné. Nic se neděje, nejde o žádnou námahu a tak, než by se nudili, lekci v tomto bodě ukončí – zvednou se a jdou dělat něco smysluplnějšího. Pravděpodobně ale netuší, že přicházejí o nejdůležitější část celého cvičení a to minimálně ze tří důvodů:
1. Ásany, zaujímáné v průbehu lekce pomáhají „rozpouštět“ napětí a bloky, které jsme si během předchozích dnů (ale často i měsíců nebo dokonce let) vytvořili. Slovy jógy, jde o pročišťování zanesených/ucpaných nádí, tj. kanálků, vedoucích vitální energii, pránu.
Tato energie/prána, kterou jsme cvičením ásan/rozpouštěním bloků uvolnili a kumulovali, dostává prostor právě v průběhu relaxace/nehybnosti, kdy se může rozproudit celým tělem a především do míst, kde je jí nedostatek – ten se může projevovat například studenými chodidly, dysfunkcí některého orgánu ale i nervovými poruchami.
2. Zklidnění mysli. Ne náhodou se o šavasaně (doslova pozici mrtvoly) říká, že je tou nejtěžší jógovou pozicí.
Cvičící by zde měl ctít název pozice a přestat se hýbat se nejen fyzicky, ale také v mysli, tj. nechat ustat proud myšlenek. Jde o známé Patanjaliho „zastavení změn mysli.“ V každodenním životě se toto umění může hodit přinejmenším k možnosti rozhodnout se, kterým věcem budeme věnovat svou pozornost, čas a energii a kterým naopak ne, stejně jako k možnosti zastavit to mentální perpetum mobile, když chceme usnout.
3. Navíc se v této části cvičení učíme relaxovat, uvolňovat jednotlivé partie těla a být tak imunní vůči stresu tím, že si jeho sebemenší projev dokážeme uvědomit a ukončit.
2. Kolik existuje pozdravů slunci?
Nejznámější jsou dva:
Hathajógový
Ashtangový
Někde jsem slyšel, že existuje dokonce 17 pozdravů slunci, ale bohužel se mně nikde další informace dohledat nepodařilo. Nepodařilo se mně ani zjistit, proč jsou rozdíly mezi hathajógovým a ashtangovým pozdravem slunci, lépe řečeno, kdo stál u zrodu kterého z nich a zda má tato rozdílnost nějaký hlubší smysl – pokud by se našel někdo znalejší, budu rád za komentáře/maily.
A tak snad jen dodatek, pokud jde o oblíbenost/užitečnost mezi cvičícími, většinou panuje zkušenost, že hathajógový pozdrav slunci poskytuje větší protažení díky vyššímu počtu záklonů, zatímco ashtangový je oblíbený spíše pro nárůst síly a větší důraz na práci s centrem/corem.
3. Jakým způsobem dýcháme na konci lekce, před závěrečnou relaxací?
Pro ujasnění: cvičení pozic podle ashtanga vinyasa jógy uzavírá dýchací (pránájámová) technika, která je prováděna v padmásaně (lotosovém sedu) na rukou – neboli v Uth Pluthi/Tolasaně.
I když má ashtanga pevně dané pořadí pozic, v otázce provádění pozic se přístupy a doporučení učitelů liší. Jeden říká dýchej krátce a intenzivně s aktivním výdechem a pasivním nádechem (technika Kapalabhati), druhý zase kratký a intenzivní dech s aktivním nádechem i výdechem (Bhastrika) a třetí říká dýchej zhluboka a intenzivně. Podle čeho se rozhodnout? Odpověď by mohla znít klasicky: Vyzkoušej a rozhodni se sám/a
Uvedu ale několik stručných vodítek:
Kapalabhati zklidňuje mysl a připravuje ji tak k meditaci. Zároveň ji energizuje, aby meditujícího nepřemohl spánek.
Bhastrika redukuje množství kysličníku uhličitého v krvi, pomáhá zmírnit záněty v krku a akumulaci hlenu, harmonizuje a posiluje nervový systém a navozuje klid a jednobodovost mysli, v přípravě na meditaci.
Pro třetí techniku je zde doporučení z knihy Yoga Mala, samotného Pattabhi Joise: „…doing rechaka and puraka fully as much as possible.“ ~ dělejte výdech a nádech tak plně, jak jen zvládnete.
Osobně volím Kapalabhati, protože mě po celé sérii nejrychleji a nejúčinněji zklidní a připraví na závěrečnou relaxaci, Bhastrika mě spíše nabíjí a připravuje na další akci.
UPOZORNĚNÍ: Autor tohoto článku není jakkoliv odpovědný za případné škody či jiné újmy způsobené nesprávným používáním zde uvedených technik, jakožto nerespektováním doporučení, návodů a rad zde uvedených. Každý čtenář si doporučení a rady zde uvedené vybral po důkladném uvážení, s vědomím si vlastního rizika a odpovědnosti, a to zejména s ohledem na svůj zdravotní stav.